Břetislav BERKA
František KUŽEL
Monika LATOVÁ
Jana NASTOUPILOVÁ
Radek PŮR
Výbor se pravidelně schází
každý první čtvrtek v měsíci
v 18.00 v „Pekle” naší Sokolovny.
1909
V Křelově byla založena tělocvičná jednota SOKOL. Cvičilo se v sále hostince pana Izáka (nyní budova Obecního úřadu).
1909–1918
Před 1. světovou válkou měla jednota jen mužský odbor; Sokol měl 50 členů, z nichž jen 6 aktivně cvičilo.
1920
Po volbách došlo k rozštěpení sokolské jednoty podle politických názorů. Část katolicky orientovaných členů opustila Sokol a založila tělocvičnou jednotu OREL. Třetí tělovýchovnou organizací v obci se stala Dělnická tělocvičná jednota, která byla orientovaná na sociálně demokratickou stranu.
Obec darovala sokolské jednotě pozemek na stavbu sokolovny. Jako stavební materiál bylo použito zdivo z části pevnůstky č. 17, kterou jednota odkoupila od ministerstva obrany.
1922
Za pomoci členů sokola, dobrovolníků a nezaměstnaných byla na darovaném pozemku postavena sokolovna.
21. května 1923
Proběhlo slavnostní otevření sokolovny, které bylo spojeno s akademií, veřejným cvičením, divadelním představením a taneční zábavou.
9. dubna 1941
Na celém území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava byla činnost Sokola zastavena. Nařízení vydal K. H. Frank.
3. září 1943
Křelovská sokolovna vyhořela – den před jejím plánovaným předáním Kuratoriu. Pravděpodobně byla úmyslně zapálena.
1943–1945
Za 2. světové války se ilegálního odboje zúčastnilo asi 20 křelovských sokolů, například:
František Pelíšek byl za odbojovou činnost odsouzen k trestu smrti, ale osvobozen Američany.
Jaroslav Snášel a Vojtěch Vyroubal byli vězněni.
Ing. Svatopluk Malý padl v řadách britského královského letectva.
Karel Cvešpr strávil 5 let v koncentračním táboře, v dubnu 1945 byl ubit při transportu na území Bavorska.
1946
Po roce 1945 Sokol Křelov postupně obnovoval svou činnost. Hlavním úkolem bylo vybudování nové sokolovny, která byla v roce 1943 zničena v důsledku požáru.
První poválečná valná hromada se konala 3. února 1946 a zúčastnilo se jí 101 členů.
V dubnu 1946 zemřel dlouholetý člen jednoty br. Vojtěch Vyroubal.
Ke konci roku měl Sokol přes 205 členů.
1948
Rok 1948 přinesl zásadní změny. Na základě pokynů Ústředního akčního výboru došlo ke slučování tělovýchov a jejich majetků. V Křelově se do Sokola začlenila DTJ – Dělnická tělocvičná jednota, Orel a S. K. Křelov (hokejový oddíl).
I v této nelehké době se cvičilo – proběhlo m. j. veřejné cvičení, župní slet a část cvičenců reprezentovala Křelov na XI. všesokolském sletu v Praze.
Navzdory nedostatku materiálu a pracovních sil pokračovala rekonstrukce sokolovny.
1949
Sokolovna se postupně vybavovala nářadím. Velmi aktivní byl místní hokejový oddíl, který začátkem roku vybudoval dřevěné mantinely na rybníku.
Po dlouhé pauze se 5. února 1949 opět konaly ve zrekonstruované sokolovně tradiční sokolské Šibřinky.
11. září 1949 se uskutečnila Slavnostní členská schůze k 40. výročí založení jednoty.
1950
Rok 1950 byl poznamenám vnitřními neshodami – na výborové schůzi 15. února 1950 celý výbor jednoty abdikoval.
V zápisech se začínají objevovat první zmínky o spolupráci s místním Svazem československé mládeže a o reorganizaci.
Přesto se sportovní činnost zase začala více rozvíjet, a to zejména díky br. Sv. Hájkovi.
Koncem roku došlo k prozatímní kolaudaci sokolovny.
1951
Sokol začíná sloužit pracujícím.
Základnu tomuto novému „úsilí“ dal IX. sjezd ČOS. Řada akcí měla politický charakter a tělocvična byla využívána také k nejrůznějším agitačním a volebním účelům.
Zájem (zejména) mládeže o cvičení postupně klesal, chyběli cvičitelé a nebyl obsazen ani post náčelníka.
Nejaktivnější složkou byl hokejový oddíl, kterému se dařilo i na krajské úrovni.
1955–1988
Z tohoto období se bohužel nezachovaly písemné záznamy. Život v křelovském Sokole připomínají hlavně fotografie a vzpomínky pamětníků.
V roce 1972 byla svépomocí postavena patrová přístavba s novým sociální zařízením v přízemí.
V roce 1974 vznikl oddíl stolního tenisu pod vedením Jana Drahníka.
Nový život „vdechl“ naší jednotě příchod br. Jindřicha Dvořáka, který se zaměřil zejména na práci s dětmi a mládeží. Začaly se pořádat soutěže a závody, výlety do okolí a letní tábory.
V roce 1982 proběhl první ročník Memorálu Vojtěcha Vyroubala – běžeckého závodu pro všechny generace.
1989 a 90. léta 20. století
Společenské změny po listopadu 1989 se výrazně dotkly i tělovýchovy. Začíná ožívat myšlenka sokolského hnutí a je znovu obnovena činnost České obce sokolské.
Před vedením křelovské jednoty stálo zásadní rozhodnutí, zda zůstat v ČSTV nebo vstoupit do ČOS, osamostatnit se a požádat o vrácení majetku. Na mimořádné členské schůzi 8. prosince 1991 byl odhlasován vstup do ČOS a vznik samostatné T. J. Sokol Křelov. V roce 1992 následovalo předání majetku.
Ani v tomto náročném období činnost jednoty neutichla – cvičení i pořádání akcí pro veřejnost pokračovalo.
Na konci roku 1990 měla jednota celkem 204 členů.
Současnost
Na konci roku 2025 měla naše jednota více jak 210 členů, z toho přes 90 dětí.
Díky skvělému a stabilnímu týmu cvičitelů a trenérů nabízíme moderní, kvalitní a různorodou náplň cvičebních hodin jak dětem a mládeži, tak i dospělým.
Na krajských soutěžích nás skvěle reprezentují děti a mládež z oddílu stolního tenisu.
Oddíl mužů se pravidelně účastní sokolských sletů.
Každoročně pořádáme řadu oblíbených akcí pro veřejnost – Šibřinky, Memoriál Vojtěcha Vyroubala, Pálení čarodějnic, letní „přídědinský“ tábor, Turnaj v Hořícím míči Jindry Dvořáka, Mikulášskou besídku, Vánoční turnaj ve stolním tenisu aj.
Jsme aktivní na sociálních sítích – najdete nás na Facebooku a Instagramu, kde je velmi živý zejména účet stolního tenisu.
Průběžně investujeme do vybavení a zázemí pro cvičence i návštěvníky. Opravili jsme fasádu sokolovny, zrenovovali parkety v tělocvičně, kompletně obnovili venkovní multifunční hřiště a doplnili jej o venkovní doskočiště. Kuchyň dostala nový nábytek.
V roce 2023 jsme důstojně oslavili 100 let od postavení křelovské sokolovny – průvodem, akademií a pořízením vlastního sokolského praporu z dílny paní Libuše Strachotové z Postřelmova.
Sokol v Křelově zkrátka žije. Díky vám, díky nám. Díky, že jste s námi 😊.
Celý svůj život zasvětil sportu, především gymnastice, které se nejen sám aktivně věnoval, ale nadšeně k ní vedl i místní mládež.
Pod jeho vedením se křelovská gymnastika dostala na úroveň, jakou by mu mohla závidět i větší města. Vyroubal vychoval tři závodníky na úrovni krajských přeborů a jednoho, který se prosadil i v mezinárodních soutěžích. Díky jeho práci pořádal T. J. Sokol Křelov i celostátní gymnastické závody mužů.
Během druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. Byl zatčen, vyslýchán gestapem a mučen. Přesto se sportu nevzdal – během okupace se gymnasté scházeli tajně na dvoře u Očenášků, kde postavili hrazdu a zařízení pro kruhy.
Po válce se aktivně zapojil do obnovené činnosti Sokola. Organizoval závody v gymnastice i lehké atletice. Pro svou srdečnost, přirozenou autoritu a hlubokou znalost života v obci byl zvolen prvním poválečným předsedou Místního národního výboru v Křelově.
V roce 1946 podlehl ve věku nedožitých 47 let vážné nemoci. Jeho pohřeb uspořádala Sokolská jednota – za účasti všech místních spolků ve slavnostních krojích, jako projev úcty k jeho práci a odkazu.
Narodil se v roce 1947 ve Velkých Losinách. Dětství prožil
v Hrabové a později v Zábřehu na Moravě. Po absolvování střední školy se rozhodl pro studium technického směru na Vysokém učení technickém v Brně, celý svůj profesní život pak spojil s firmou TOS Olomouc.
Po svatbě se přestěhoval do Křelova, kde se brzy zapojil do činnosti místní tělocvičné jednoty. V T. J. Sokol Křelov působil více než 40 let – nejprve jako řadový člen, později jako člen výboru
a v letech 2013 až 2020 jako starosta jednoty. Byl spolehlivým organizátorem, aktivně se podílel na přípravě a realizaci všech sokolských akcí. Jeho přístup byl klidný a věcný, měl přehled, uměl dobře plánovat a byl vždy ochotný přiložit ruku k dílu.
Sportu se věnoval od mládí, měl rád kolektivní hry i pobyt
v přírodě. Později se sportovních aktivit účastnil spíše pasivně, ale zájem o pohyb a sokolské dění měl stále.
František byl pro T. J. Sokol Křelov důležitou osobností, která se podílela na fungování jednoty nejen svou prací, ale i přátelským přístupem, laskavostí a spolehlivostí.
V práci pro Sokol byl spolehlivý, klidný a systematický. Měl přehled o dění v jednotě, rád se podílel na plánování akcí
a organizačním zajištění. Byl důležitou oporou výboru a ochotně pomáhal i při praktických činnostech. Velkou roli v jeho zapojení do sokolské činnosti sehrála také podpora rodiny, která mu vytvářela potřebné zázemí.
Na jeho počest jednota každoročně pořádá Turnaj Františka Novotného v tenise.
Celý svůj život zasvětil sportu, především gymnastice, které se nejen sám aktivně věnoval, ale nadšeně k ní vedl i místní mládež.
Pod jeho vedením se křelovská gymnastika dostala na úroveň, jakou by mu mohla závidět i větší města. Vyroubal vychoval tři závodníky na úrovni krajských přeborů a jednoho, který se prosadil i v mezinárodních soutěžích. Díky jeho práci pořádal T. J. Sokol Křelov i celostátní gymnastické závody mužů.
Během druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. Byl zatčen, vyslýchán gestapem a mučen. Přesto se sportu nevzdal – během okupace se gymnasté scházeli tajně na dvoře u Očenášků, kde postavili hrazdu a zařízení pro kruhy.
Po válce se aktivně zapojil do obnovené činnosti Sokola. Organizoval závody v gymnastice i lehké atletice. Pro svou srdečnost, přirozenou autoritu a hlubokou znalost života v obci byl zvolen prvním poválečným předsedou Místního národního výboru v Křelově.
V roce 1946 podlehl ve věku nedožitých 47 let vážné nemoci. Jeho pohřeb uspořádala Sokolská jednota – za účasti všech místních spolků ve slavnostních krojích, jako projev úcty k jeho práci a odkazu.
Sokol je víc než jen cvičení. Jsme společenství lidí, které spojuje radost z pohybu, ochota pomoci a chuť být spolu. Už víc než 160 let udržujeme tradici, která má co říct i dnes. V sokolovně, na hřišti nebo na společných akcích — všude tam je Sokol doma.
SOKOL znamená:
S – SPORT
Pohyb patří ke zdravému životu. U nás si zacvičí batolata, školáci i senioři. Každý, kdo přijde, najde své místo.
Tady nejde o rekordy, ale o radost z pohybu a férovou hru.
O – OBČANSTVÍ
Sokol vždy stál na straně svobody a slušnosti. Učíme děti i dospělé, že být občanem neznamená jen brát,
ale taky přiložit ruku k dílu — pomoci, kde je třeba, zapojit se do dění v obci, postarat se o ostatní.
K – KOMUNITA
V Sokole se potkávají lidé napříč generacemi. Děti si hrají, rodiče fandí, prarodiče cvičí — a všichni se znají jménem.
Sokol je otevřený pro každého, kdo hledá partu, která drží při sobě.
O – OSOBNOST
Každý se u nás může rozvíjet. Učíme fair play, čestnost a slušnost. Povzbuzujeme k odpovědnosti, sebevědomí a odvaze.
Mnoho našich cvičenců se vrací jako vedoucí nebo cvičitelé — chtějí předávat, co sami zažili.
L – LASKAVOST
Bez vzájemného respektu by to nešlo. U nás platí, že na pomalejšího počkáme, začátečníkovi pomůžeme.
Smějeme se spolu, ne druhému. Když je třeba, umíme si podat ruku a pomoct i mimo tělocvičnu.
„Tužme se!“ — víc než heslo
Náš tradiční pozdrav „Nazdar!“ a heslo „Tužme se!“ připomínají, že je důležité nezakrnět.
Ani tělem, ani duchem. Každý, kdo přijde, přispěje k tomu, aby Sokol žil dál.
Přidej se k nám!
V T. J. Sokol Křelov jsou dveře otevřené pro všechny — děti, rodiče, prarodiče, cvičitele i dobrovolníky.
Chceš si zacvičit, pomáhat s akcemi nebo jen poznat nové lidi?
Přijď se podívat, napiš nám:
…nebo rovnou vyzkoušej první hodinu.
Nazdar — a tužme se spolu!
Elektronická přihláška do ČOS
Přihláška pro děti a mládež do 18 let
Přihláška 18+